Na mém kolejišti došlo k instalaci stacionární části Evropského vlakového zabezpečovače ETCS, úroveň L2
Na fotografiích u předchozích příspěvků již byly balízy ETCS občas v kolejišti vidět. Bylo jich však málo a výrobu dalších chybějících kusů jsem odkládal. Vyráběl jsem je ručně, každý kus byl tak trochu originál, vlastně se mi ani moc nepovedly.
Nedávno se na síti SŽ začaly objevovat balízy chráněné proti poškození kryty AŽD TYP RailSWing BAT-12. To byl impulz k výměně původních balíz systému ETCS za profesionálnější provedení.
Nechal jsem si balízy i s kryty vyrobit na 3D tiskárně.
Celá sestava se skládá ze tří částí. Samotné balízy systému ETCS, tyče pro uchycení balízy k pražcům a z krytu TYP RailSWing BAT-12. Každý díl by po vytisknutí zbaven přetoků a otřepů. Následně proběhla kompletace celé sestavy v jeden celek.
Sestava ovšem vypadala po složení až příliš nově. Ve skutečnosti takto nově vypadá jen několik dnů, než začne na jejím povrchu ulpívat provozní patina a špína. Tohoto vzhledu jsem chtěl také docílit . Přilepil jsem tedy sestavy balíz oboustrannou lepící páskou na lakovací točnu a každou balízu pak více nebo méně natřel neředěnou barvou Agama, odstín rez. Po zaschnutí jsem celé sestavy přestříkal stejnou barvou Agama odstín rez, jen velmi zředěnou. Tím bylo docíleno provozního zašpinění, lehce odlišného u každé sestavy.
V další fázi jsem se věnoval úpravě kolejiště v prostoru u návěstidel. V minulosti jsem na některé koleje umístil MIB ( Modulární Integrované Blokové zařízení) pro AVV systém. Ty mi ale nyní překážely v umístění balíz co nejblíže návěstidel. Jistě, ne všude jsou ETCS balízy přímo u návěstidel, někde jsou k nim blíže právě MIB a pak až ETCS balízy. Jevilo se mi však, že MIB body jsou na kolejišti až příliš dlouhé. Když jsem je vyráběl, tak jsem jejich délku určil přesně podle počtu pražců, na kterých spočívají ve skutečnosti. Nicméně na kolejišti vypadaly nepatřičně dlouhé. Zřejmě to bude tím, že pražce u kolejiva PECO Code 100 a rozteče mezi pražci jsou větší než by odpovídalo přesnému přepočtu skutečných rozměrů pražců a jejich roztečí. Odstranil jsem tak všechny původní balízy bez krytů a všechny MIB body na celém kolejišti. S balízami a hlavně původními MIB šla bohužel pryč i původní patina kolejového lože. Veškerá takto poškozená místa po demontážích jsem proto několikrát přestříkal zředěnou barvou Agama odstín rez. Po zaschnutí jednotlivých vrstev proběhlo očištění kolejnicových pásů od nanesené barvy.
Následně byla zahájena instalace nových sestav balíz a jejich krytů. U hlavních návěstidel jsem umístil dvojici sestav, u seřaďovacích návěstidel po jedné sestavě. Na staničních kolejích jsou umístěny další kusy. Dále byly sestavy umístěny i na širou trať. Na celém kolejišti je tak nyní umístěno 86 ks ETCS sestav.
Poté jsem se věnoval úpravě MIB bodů. Některé se mi při demontáži podařilo zachovat nepoškozené. Ty jsem jen zkrátil. Některé se bohužel zlomily, nebo jinak poškodily. Bylo tak nutné vyrobit nové kusy. Stejně jako v minulosti i nyní byla k jejich výrobě použita balza, nařezaná na úzké proužky. Konce trámců byly smirkovým papírem zkoseny. Poté následovalo dočasné přilepení pomocí oboustranné lepící pásky na lakovací točnu. Následně proběhl dvojitý nástřik černou barvou a pak po zaschnutí ještě jeden nástřik tentokrát odstínem rzi, pro získání patiny.
Poté byly MIB body postupně osazeny zpět do kolejiště, nyní dále od návěstidel, až za balízy ETCS. Celý výše popsaný postup byl dokumentován a je patrný na fotografiích pod tímto článkem.
Někdy v budoucnu budou na kolejiště umístěny dva stožáry s anténami rádio blokových centrál. Iluze kompletní instalace stacionární části ETCS tak bude úplná.
