Jak jsem avizoval v minulém příspěvku předvedu teď patinu dalšího sergeje.

Tentokrát se jedná o model Roco a to konkrétně T 679 1225.

Model jsem opět celý rozebral a vysklil. Potom lehce celou kastli včetně střechy přestříkal hnědou barvou. Stejně jako masky podvozků. Kolem výfuku přišla černá barva . Po zaschnutí barvy přišla na řadu patina, přestříkání matným lakem a sestavení modelu. Stanoviště prošla také úpravou a to přestříknutí do šedé barvy, pulty nahnědo. Časem ještě doplním strojvedoucího. Až bude na stanovišti tak mu podám hadru a okenu, aby si umyl okna. Má je hrozně zapatlané J

Strojovna byla stříknutá na černo, pak přišla na řadu stříbrná barva a na ni patina.

Ve fotogalerii  najdete pár fotek

Radim  

Provedl jsem „provozní“ opotřebení sergeje 781-600-2 Gützold  

Model jsem rozebral, vysklil, odmontoval masky podvozků a poté provedl patinu. Po zaschnutí byly jednotlivé díly přestříknuty bezbarvým matným lakem a model sestaven dohromady.

Ve fotogalerii najdete pár obrázků tohoto modelu.

Radim

Mírně jsem pokročil ve stavbě a tak vás seznámím co je na kolejišti nového.

Začal jsem budovat tunel za pravým zhlavím horní stanice. Trať tudy klesá do skrytého nádraží II.

K výrobě tunelu jsem použil polystyren, do něj řezačkou vykroužil profil a pak jako v předchozím případě „vyzdil“ ostění z nastříhaných kvádříků ze smirkového papíru. Potom přišla na řadu patina.

Tunelový portál a opěrné stěny jsem zakoupil hotové, jen byli zkráceny, upraveny sklony opěrných zdí a přilepeny k hotové tunelové rouře.

Poté proběhlo zaštěrkování koleje, osazení hotového tunelu a navršení několika vrstev polystyrenu pro vytvoření hrubého obrysu krajiny.

S ní jsem pokročil i ve střední části kolejiště, kolem vjezdového portálu do tunelu na dvojkolejce.

Po nalepení polystyrénů přišla na řadu montážní pěna.

V krajině bude několik „montážních vstupů“ pro snadnější dostupnost všech prostor ve střední části kolejiště. Stejně tak bude odnímatelný i terén nad jednokolejným tunelem v horní části kolejiště. Vše je možné vidět na fotografiích.

Také jsem na dalších 10 ti přestavnících výhybek namontoval mikrospínače a zprovoznil tak napájení srdcovek u těchto výhybek. Přešel jsem však na jiný způsob jejich upevnění k přestavníku. Původně jsem destičky s mikrospínači vsunul do mezery pod cívkou a pak provedl fixaci pájením k nosnému plíšku . U několika přestavníků se ovšem poté zhoršila jejich schopnost přehodit výhybku. Nevím jestli je to způsobené vyhřátím cívky při pájení destičky, nebo jestli destička tím jak je zasunutá pod cívkou tlačí na cívku a ta se mírně vychýlí a už nedokáže lehce přesunout jádro s trnem přestavníku.  

Proto jsem začal destičky s mikrospínači lepit ze spodní strany pod přestavník. Odpadá tak problém se ztíženým během jádra a vyhnu se pájení. Funguje to bezvadně J

Podívejte se do galerie na fotky a brzy se přihlásím s dalším článkem.

Radim

S prací na kolejišti jsem mírně postoupil, proto se s vámi podělím o novinky. Ve fotogalerii najdete postup výroby trolejových závěsů, provedení troleje v tunelu, barevnou přeměnu dřevěných pražců výhybek v betonové, jejich patinu a také jsem začal tvořit krajinu.

Radim

1 2 ►

Po delší odmlce jsem zde s novinkami na kolejišti.Kolejiště bude sjízdné se „smetákem“ nahoře a tak jsem začal ve skrytých částech budovat trolejové vedení. Bude všude tam, kde by mohl sběrač zavadit o překážku, kde je nízká podjezdná výška.Už mám hotových prních několik metrů,provedl jsem zkušební jízdy a … a dobrý 😀Konečně jsem se donutil dokončit betonové portály vjezdů do tunelů. Mám hotové všechny tři, dva už jsou i osazeny v kolejišti. Nejvíc mi dal zabrat portál , který navazuje na pravé zhlaví Otrokovic. Koleje za vjezdem do tunelu klesají, jsou v oblouku, každá o jiném poloměru. Samotný portál není navíc kolmý ke kolejím, ale je mírně „zakloněn“Také mám za sebou první pokusy o štěrkování kolejí. Provedl jsem úseky v tunelech hned za vjezdem do nich , pak jsem je hned i napatinoval. V reále to vypadá lépe, než na fotkách 🙂Co bude dál ? Kolega modelář mi dodal prvních několik sloupů TV. Vyrobím držáky TV v tunelech a pak je osadím spolu se sloupy před tunely, tak abych mohl vyvést trolej ven z tunelů. Pak začnu tvořit krajinu. Vše jsem dokumentoval a fotky najdete v galerii Radim 🙂    

1 2 ►

Provedl jsem dílčí změny ve stanici Otrokovice.

1.Opravil jsem podloží a upravil výhybky na pravém zhlaví.

2. Přeložil výhybky sudé skupiny kolejí a to na obou zhlavích.

3.Přidal dopravní kolej č. 12

4. Provedl výměnu kolejových polí z betonových pražců na dřevěné u kolejí č. 6,8,10

5.Upravil jsem délky kolejí 5b,5,7, 9  a přeložil patřičné výhybky.

V tomto příspěvku a ve fotogalerii pod stejným názvem vám popíšu

provedení elektroinstalace skrytého nádraží II.

Po montáži a odzkoušení přestavníků výhybek jsem začal se zapojováním napájení jednotlivých úseků. Každou kolej ve skrytém II.jsem rozdělil na tři samostatně napájené části. Dále je samostatně napájené a tedy i detekované každé zhlaví. Na pravém zhlaví je také samostatně napájená spojka směrem do Otrokovic. Toto rozdělení jsem zvolil záměrně,pokud se bude jezdit ručně tak bude přehled kde se zrovna vlak nachází a kde jej zastavit, aby nezajel dál než budeme chtít. Pokud jezdíme přes PC,tak si zastavování hlídá sám podle nadefinované vzdálenosti, ale ručně se musíme spolehnout na zobrazování obsazení úseků. Dále je samostatný úsek za levým zhlavím směrem do skrytého I. Suma sumárum, celkem tedy 19 úseků. Napájecí úseky jsou v blocích po 8, mám tedy osazeny 2 bloky po 8 úsecích. Zbývající 3 úseky jsou napájeny z rezervy v jiných napájecích blocích.

První jsem provedl „hlavní rozvod“ to je J,K,16 V pro napájení výhybek a zpětné vazby R,S. Dále následovalo připojení  všech kolejí  skrytého II. na K pól napájení. No a pak jsem zapojoval jednotlivé úseky z napájecích bloků na příslušné kolejové úseky.Po zapojení každého nového bloku jsem provedl zkušební jízdu s lokomotivou,jestli je vše v pořádku,pak jsem teprve pokračoval v zapojování dalšího úseku.

Poté probíhalo připojení zpětných vazeb k jednotlivým úsekům na napájecích modulech.

Následně přišly na řadu výhybky. To znamená osadit dekodéry, připojit je na J,K,16 V. Pak propojení společného vedení k přestavníkům.

Následně jsem již začal postupně připojovat jednotlivé přestavníky k dekodérům, myší odzkoušel jestli fungují, poznamenal si jejich adresu do schematu kolejiště a k přestavníkům nalepil štítky s příslušnou adresou. Po zapojení všech přestavníků došlo na připájení vodičů pro napájení srdcovek výhybek. Zatím jsou vodiče smotané pod výhybkami, ale už jsem vyrobil a osadil na jiné dvě výhybky prototyp přepínačů napájení srdcovek pomocí mirospínače. Zatím fungují bez problémů,takže postupně je vyrobím a osadím na všechny výhybky –  kromě angličanů 🙂  Poslední činností na el.zapojení bylo popsání vodičů a jejich spojení do svazků. Mrkněte se do fotogalerie, celý postup je tam zdokumentován.

Od poslední aktualizace jsem na kolejišti provedl spoustu úprav a tak vám je teď popíši. 

Minule jsem představil plán, jak napojím vedlejší trať z Vizovic doprava dolů na hlavní trať směrem do skrytého nádraží. Tento záměr jsem nakonec neuskutečnil, protože se mi nepodařilo provést el.zapojení, tak aby v místě napojení jak v Otrokovicích, tak v tunelu na hlavní trati  nedocházelo ke zkratu. V podstatě je to smyčka, ale ať jsem to zapojoval jak chtěl,ne a ne to rozjezdit.  A nakonec je to dobře. 

Po marných pokusech mě napadla jiná a myslím daleko lepší varianta!

Zkusím ji popsat,ale asi bude lepší ,když se podíváte na fotky, pak hned pochopíte o co jde. Z Vizovic doprava trať klesá, zmizí v tunelu( v budoucnu ), obloukem se otočí o 180 stupňů a… A to je ta novinka -přijedeme do skrytého nádraží II, které jsem vybudoval. Z prostorových důvodů má jen 5 kolejí. Skryťák II začíná zhlavím, pak je cca 1m rovina, pak se stáčí vpravo,zase pokračuje rovně, pak zatáčí doleva a po 1,5m je zhlaví. Napojení na kolejiště je přes výhybku, která je osazena před levou smyčkou. Aby to nebylo už tak dost zamotané,vrátíme se na pravé zhlaví skryťáku II. Jak jsem již popsal výše, ústí do něj trať od Vizovic. Pro zpestření provozu jsem však na vjezd vložil výhybku a propojil toto zhlaví a tím celý skryťák II s hlavní tratí. Představte si jak vede trať z Otrokovic vpravo- za zhlavím je oblouk,klesání a trať podjíždí nádraží. No a před tím podjezdem se bude dát odbočit vlevo a vjede se do skrytého nádraží II. Určitě jste se v tom zamotali,ale z fotek pochopíte o co jde 🙂 Další práce bude se zapojováním elektroinstalace tohoto skryťáku i samotných Vizovic. 

zatím 

Radim        

1 2 ►

Je to už měsíc co jsem informoval o novinkách na kolejišti. Udělal jsem menší pokrok a tak vás seznámím co „mastím“ 🙂

Začnu tunelovým portálem. Vlastně dělám souběžně na třech. Jako vzor mi posloužili skutečné portály na trati mezi kolem Krasíkova. První z nich je portál  tunelu Hněvkov II. Na modelu bude umístěn hned za pravým zhlavím Otrokovic. Model nebude mít přesně stejný tvar jako jeho vzor, protože mi na levé straně nezbývá dost místa. Opěrka bude v pravém úhlu k rouře. Na fotkách uvidíte postupně výrobu portálu,jeho skládání z několika částí. Napřed jsem v plastovové destičce vyřízl průjezdný profil,pak rozkreslil spáry betonové stěny.Potom jsem z tenší destičky vyřezal všechna pole a na základní desku je nalepil. Následně trojůhelníkovým pilníčkem projel a srovnal spáry. Potom přišly na řadu boční a horní strany portálu.Ty jsem vyrobil z balzy. Následně celý portál slepil a :-O jak je velký 😀  Ale líbí sem mi. Další z portálů má svůj vzor na opačné straně tunelu Hněvkov II. Na kolejišti se z něj a do něj bude vjíždět do „tobogánu“ vlevo, pod stanicí Vizovice. Ten mi dal zabrat 🙂 Před tímto finálním, jsem už  vyrobil 2 prototypy. Nemohl jsem se dopracovat k plynulému přechodu oblouku ve vrcholu portálu. Komplikací také bylo to, že nemá obě strany stejné. Levá je o dost delší než pravá strana. No, ale nakonec se to povedlo. Posuďte sami na fotkách. Dalším „zádrhelem“ jak vyrobit “ tloušku“ stěn portálu. Napřed jsem zkusil na plast,který je základ nastříkat montážní pěnu a tu jsem po vytvrdnutí seřezával. No výsledek mě neuspokojoval, tvar nebyl pravidelný a navíc je pěna poměrně měkká. Už jsem nevěděl co by a tak jsem  se vypravil do Obi a šmejdil, z čeho jen by to šlo. Chtěl jsem nějakou pryž o šířce tak 8 mm, ale nic. A když jsem něco objevil,tak to bylo málo ohebné. Nakonec mi padl do očí korek. Koupil jsem jeden balíček tl.2 mm a vyrazil zkoušet. Nalepil jsem postupně na sebe 4 vrstvy a pak seřezával skalpelem potřebného tvaru. Pak mírně doladil pilníkem, nanesl a vybrousil několik vrstev tmelu a myslím,že výsledek je dobrý. Stejným způsobem jsem postupoval i u třetího portálu. Jeho vzorem mi byl Hněvkov I. Po pokusech se druhým portálem mi výroba tohoto šla sama:-) Navíc má souměrné opěrné stěny na obou stranách. Jeho místo na kolejišti si tipněte 🙂 V současnosti portály stříkám. K levému portálu z Otrokovic jsem vyráběl „kousek tunelové roury“ To bylo dílo! Trať v tomto místě klesá, je v ostém oblouku a roura navazuje na šikmý portál. Učinil jsem několik pokusů jak se s tím poprat. Finální verze je z sádry. Na řezačce polystyrénu jsem vyrobil obrysy roury, ty pak poskládal  na koleje, přelepil páskou a nanesl sádru.Po vytvrdnutí jsem krunýř odebral a nyní čeká na opracování.Další činnost byla kolem kolejiště. Z 6 mm překližek jsem vytvořil obvod, seřezal podle inspirace a přišrouboval je k rámu. Už se blížím k okamžiku, kdy začnu s krajinou, ale napřed budu ještě vyrábět a osazovat „trolejový drát ve skrytých částech. Chci jezdit- aspoň občas se zvedlýma smetákama a tak místa s nižší podjezdnou výškou než je úplně zvedlý pantograf musím takto vybavit. Taky mírně pokročil most na vedlejší trati.  Na podlahu jsem nalepil lept imitující ocelový plech, zatím jen po stranách, po osazení koleje příjde i mezi pražce. Most už také dostal základní nátěr. Pro dnešek zatím vše, mrkněte na fotky v galerii. Mějte se.

Radi

V tomto článku Vám popíši řídící a napájecí centrálu svého kolejiště.

 Původně jsem chtěl používat centálu ROCO, ale po marném boji s připojením k PC přes RS 232 jsem ROCO centálu vrátil, zakoupil LENZ centálu, booster, USB modem a vše funguje bez problémů.  

 K napájení centrál slouží dva transformátory o výkonu  230V/ 15 V  5A .Jeden napájí centrálu Lenz LZV 100 a druhý booster LV 102. K  centrále LZV 100 je připojena hlavní stanice Otrokovice a vedlejší trať včetně koncové stanice Vizovice. Booster LV 102 má  za úkol napájet vše ostatní, to znamená skrytou stanici, smyčky a hlavní dvojkolejnou trať. Každý transformátor má také samostatný rozvod 15 V pro napájení výhybek. Pro „živení“ ostatního příslušenství bude sloužit menší tafáček výkonu 14V , 2.15 A. Ve fotogalerii uvidíte postup montáže řídícího centra a pár detailních fotografií.

Radim